+420 775 681 845 krupka@sprinkplan.cz

 Pěnové hasicí zařízení

Navrhujeme pěno-vodní sprinklerová zařízení pro hašení hořlavých kapalin a obtížně smáčitelných plastů. Zásobováné vodou je podobné jako u vodního SHZ, navíc je však zařízení pro přiměšování pěnidla. Pěnidlo může být do vody přiměšováno v nastaveném poměru z nádrže s vnitřním vakem s nebo objemovým čerpadlem. Způsob přiměšování se určí podle objemu pěnidla a podle toho, zda jsou požadovány pravidelné testy přiměšování. Pěna se tvoří rozstřikem pěnotvorného roztoku na tříštiči sprinkleru, nebo trysky. Pěnidla se používají syntetická typu AFFF (aqueous film forming foam). Výhodou tohoto pěnidla je, že vytváří vrstvu, která se rozlije po povrchu hořící kapaliny. Pokud mají být hašeny hořlavé kapaliny mísitelné s vodou, jako například líh, navrhujeme pěnidla AFFF-ARC.

Hašení hořlavých kapalin

Pěnová hasicí zařízení se většinou navrhují pro sklady hořlavých kapalin. Pokud je hašení určeno i pro výrobu je třeba znát vlastnosti kapalin podle bezpečnostního listu a vědět při jakých teplotách budou zpracovávány. Vlastnosti různých hořlavých kapalin se velmi liší, některé vzplanou velmi snadno, zatímco jiné mohou hořet jen stěží. Hořlavé kapaliny mají ve srovnání s pevnými látkami větší rychlost odhořívání i spalné teplo a stavební konstrukce mohou být více zatíženy teplem. Pěnová hasicí zařízení mohou chránit proti účinkům požáru také ocelové konstrukce.

Bod vzplanutí a vznícení

Hořlavé kapaliny jsou různě těkavé. Třídí se podle teploty, při které vznikne dostatek par pro vzplanutí od plamene.

Nízkovroucí  – vzplanutí do 0°C a bod varu do 35°C (ether, sirouhlík)   

I. třída – vzplanutí do 21°C (benzín, aceton, líh, ředidla)

II. třída – vzplanutí 21°C – 55°C (ředidla, petrolej, nafta)

III. třída  – vzplanutí 55°C – 100°C  (nafta, barvy)

IV. třída – vzplanutí 100°C – 250°C (topné oleje)

Po uhašení je třeba kapalinu ochladit, aby se teplem opět nevznítila.

Výbušnost par se vzduchem

V uzavřeném prostoru vytvářejí páry kapalin výbušnou směs se vzduchem. Vzduch s výpary by se mohl otvory a instalacemi šířit do dalších prostor. Je třeba větrat, v případě technologických zařízení inertizovat. Potrubí hasicího zařízení by mělo být uzemněno.

Rozlití hořlavých kapalin a odvod hasebních látek

Vytékající hořlavé kapaliny by mohly urychlit šíření požáru a poškodit životní prostředí. Pod nádrže a nádoby se proto instalují jímky. Hasicí zařízení se navrhuje tak, aby hasební láky odtékaly předvídatelným způsobem a nevznikaly zbytečné ekologické škody.

Hustota hasiva

Většina hořlavých kapalin je lehčí než voda. Voda použitá pro hašení by tedy klesla pod hořící kapalinu. Pěna však vytvoří vrstvu na povrchu a zamezí přístupu vzduchu. Pokud by se voda u dna zařála k bodu varu mohla by vyvrhnout některé hořící kapaliny z nádoby.

Benzín 710 – 770 kg/m3, Nafta 800 – 880 kg/m3, Olej 860 – 960 kg/m3, Petrolej 760 – 860 kg/m3

 

Bod varu hořlavé kapaliny

Mnoho hořlavých kapalin má teplotu varu podstatně vyšší než 100°C. Například není vhodné hasit hořící olej vodou. Voda by se při hašení prudce změnila v páru a rozstříkla hořící kapalinu do prostoru.

Bod varu: oleje, nafta 170 – 360 °C

Přiměšování smáčedla pro hašení plastů

Při hašení některých plastů stéká voda po povrchu, aniž by na něm ulpěla. Hasicí zařízení by mělo nejen hasit ohnisko požáru, ale také namočit okolní materiál tak, aby se požár dál nešířil. Pro snížení povrchového napětí vody a tím zlepšení smáčivosti je možno do vody přiměšovat AFFF pěnidlo v 1% koncentraci. Hašení plastů je pak několikanásobně účinnější.